I když řada světových trhů zaznamenala ve druhé polovině loňského roku citelný pokles růstu HDP, rychle se rozvíjející ekonomiky mají zejména kvůli svým demografickým trendům a růstu reálných příjmů potenciál v krátkodobém výhledu výrazně zvýšit spotřebu. Masivní spotřebu i rostoucí objem maloobchodních prodejů zaznamenala během posledních několika měsíců řada nových ekonomik, především pak Mexiko, Brazílie, Indonésie a Čína. Díky neočekávaně výraznému nárůstu ekonomické aktivity, který v některých rychle rostoucích zemích nastal koncem minulého a na počátku letošního roku, budou mít tyto trhy během následujících tří let na globálním růstu již více než poloviční podíl.

„Rychle se rozvíjející ekonomiky si zatím dokázaly celkem dobře poradit s recesí v eurozóně i s pokračujícím politickým napětím na Středním východě,“ říká Rain Newton-Smith, který se na přípravě makroekonomických prognóz podílí jako hlavní ekonomický poradce Ernst & Young. „Všechny sice nemají stejně dobré vyhlídky na další růst, nicméně i tak nabízejí investorům v řadě ekonomických odvětví řadu zajímavých příležitostí.“

„Pro letošní rok sice naše prognóza počítá se snížením tempa hospodářského růstu rychle se rozvíjejících ekonomik, nicméně i tak jsou jejich perspektivy ve střednědobém výhledu optimistické,“ potvrzuje Jan Fanta, vedoucí partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young v České republice. „Aktuální trendy prosazující se v těchto zemích, jako je regionální specializace, masivní nárůst střední třídy nebo posilování jejich vzájemného zahraničního obchodu, zafungují jako katalyzátory a významně urychlí jejich hospodářský růst. Profitovat z toho budou moci i společnosti, které se rozhodnou v těchto zemích investovat.“

Spotřeba spolehlivým motorem růstu
Hlavním motorem spotřebitelské poptávky v rozvíjejících se ekonomikách, především těch asijských, a obchodní výměny mezi nimi bude růst střední třídy. Například Čína měla v roce 2010 pouze 1,6 milionu domácností s ročním disponibilním příjmem od 30 tis. do 50 tis. amerických dolarů. Do deseti let, tedy v roce 2020 by jich podle současných odhadů mělo být už 26 milionů.

Spotřeba v rychle se rozvíjejících zemích samozřejmě nadále poroste rychleji než ve vyspělém světě. Podle prognózy bude průměrný růst spotřeby v nových ekonomikách minimálně dvakrát rychlejší než ve Spojených státech, ale např. čínská spotřeba se bude zvyšovat dokonce čtyřikrát rychleji.

Tahounem české ekonomiky byl v roce 2011 export, letos se však tempo růstu patrně zpomalí
Díky velmi úspěšnému exportu česká ekonomika v obou předchozích letech rostla, vloni podle odhadu 1,6% tempem. Ve třetím čtvrtletí 2011 byl výsledek exportu dokonce o 13,5 % lepší než dosažené předkrizové maximum. Nicméně vzhledem k zhoršujícím se vnějším podmínkám očekáváme, že v letošním roce už export podobně pozitivní vliv na oživení české ekonomiky mít nebude. A prognózu potvrzují i první ekonomické signály svědčící o snížení ekonomické aktivity na počátku letošního roku. Nejvýznamnějším z nich je, že index PMI (tzv. index nákupních manažerů) byl v lednu již třetí měsíc po sobě pod 50bodovou hranicí, která odděluje expanzi ekonomiky od ekonomické kontrakce.

Na vývoj domácí spotřeby budou mít i nadále negativní vliv úsporná opatření vlády, snažící se držet na uzdě schodek státního rozpočtu, který eskaloval v roce 2009. I když by se míra inflace měla v letošním roce v souvislosti s lednovým zvýšením snížené sazby DPH pohybovat kolem 3 %, předpokládá se, že ČNB nebude zvyšovat referenční sazbu, která se až do prvního čtvrtletí následujícího roku udrží na 0,75 %. „Míra růstu HDP se v letošním roce podle našeho odhadu nejprve sníží o 0,3 %. Avšak ve střednědobém výhledu by česká ekonomika měla znovu, spolu s tím, jak se budou zlepšovat vnější podmínky, začít intenzivněji růst, v letech 2013–15 přibližně 1,5% tempem,“ komentuje prognózu Jan Fanta.