Kromě toho téměř dvě třetiny zúčastněných firem označily jazykovou vybavenost mnohých absolventů za nedostačující. Podle průzkumu je nedostatek odborníků patrný především v oblasti průmyslové výroby, kde asi polovina firem přiznala, že má problémy při hledání vhodných zaměstnanců. Také ve výzkumu a vývoji převyšuje poptávky nabídku: 37 procent firem uvedlo, že jim zde chybí kvalifikovaný personál. I proto už od loňského roku požadují firmy, které se do průzkumu zapojily, aby v ČR fungoval pro přípravu odborných profesí systém duálního vzdělávání, který se tradičně uplatňuje v Německu nebo v Rakousku a který zahrnuje kromě teoretické výuky padesátiprocentní podíl placené podnikové praxe. ČNOPK rovněž pro letošní rok zvolila ve svých aktivitách téma“ Odborná pracovní síla a inovace“ a chtěla by v něm usilovat o podporu duálního systému odborného vzdělávání v ČR ze strany příslušných ministerstev a českého státu.

Výkonný člen představenstva ČNOPK, Bernard Bauer na březnovém setkání s novináři uvedl, že duální vzdělávací systém existuje v Německu už více než sto let a je praktikován ve všech hospodářských odvětvích, v průmyslu, obchodu, řemeslech, službách i v zemědělatví. Důležitým znakem duálního systému odborného vzdělávání je spolupráce převážně soukromých firem na straně jedné a veřejných škol na straně druhé. Tato spolupráce je řízena Zákonem o odborném vzdělávání, jehož novela v Německu vstoupila v platnost v dubnu 2005.

Odborné vzdělávání probíhá paralelně v podniku a ve škole, za vzdělávání v podnicích je zodpovědný stát, za vzdělávání ve školách spolkové země. Teoretické vyučování probíhá jeden až dva dny v týdnu, praktická výuka v podniku 3-4 dny, nebo probíhá vyučování v blocích. Během studia musí učeń složit mezizkoušku a na konci studia prokazuje dosaženou kvalifikaci složením závěrečné zkoušky.V Německu existuje 348 státem uznaných oborů vzdělávání.V roce 2010 bylo v Německu v duálním systému odborného vzdělávání začleněno cca 1,6 mil. mladých lidí. Praktickou profesní přípravu ve firmách zajišťují finančně přímo podniky, veškeré výdaje na vzdělávání jsou pro podniky daňově uznatelné. Teoretická výuka v odborných školách je financována z veřejných prostředků státu (spolkových zemí).

Samozřejmě, že další výhodou tohoto typu vzdělání je, že si podniky tímto způsobem nejlépe pokryjí svou potřebu kvalifikované pracovní síly. Pro budoucího absolventa, potencionálního zaměstnance firmy, je zase důležité že na vlastní kůži se seznámí s praxí i s kulturou podniku a kromě toho v době praxe získává i finanční odměnu. Učeň není povinen v podniku po ukončení vzděláváni zůstat, podle statistik ale 57 % vyučených následně uzavře pracovní smlouvu s podnikem, který jim poskytl vzdělávávní.

Bernard Bauer zdůraznil, že díky duálnímáu systému odborného vzdělávání má Německo velmi nízkou míru nezaměstnanosti mladých lidí. Pro srovnání údaje z října 2011: 8,5 % míra nezaměstnanosti mladých v Německu a 18,8 % v ČR.