Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci s dalšími subjekty zpracovala průzkum zaměřený na spotřebitele, nakupování spotřebního zboží a na znalost a vnímání značek kvality.

Na vztah k nakupování bylo dotazováno přes 500 respondentů starších 18 let a to telefonickým dotazováním. Šetření probíhalo v červnu t.r.

Důležitá je kvalita, ne značka

Pro české zákazníky je při nakupování spotřebního zboží nejdůležitější kvalita zpracování (61 % dotázaných) a cena (59 %), s větším odstupem pak značka (36 %), složení / materiál (35 %), známost / znalost produktu, resp.  dřívější zkušenost (31 %), doporučení známých či přátel (26 %) a země původu (26 %). (Respondenti měli vybrat 3 nejdůležitější věci, proto součet nedává 100 %). Jako zcela nedůležité se ale ukázalo označení výrobku značkou kvality, které je důležité jen pro 7 % dotázaných a atraktivita obalu (4 %)

Ale je co je kvalita?

Pod pojmem kvalitní výrobek si drtivá většina českých zákazníků (41 %) představuje dlouhou životnost a trvanlivost. S velikým odstupem následuje výrobek z kvalitního materiálu (21 %), odpovídající cena (15 %), splňující funkční očekávání (13 %) a design, vzhled nebo atraktivní obal (11 %). Trochu překvapivě ještě méně lidí si pod kvalito představuje kvalitní zpracování (9 %). Zcela nevýznamné jsou pak takové atributy jako složení odpovídající deklarovanému (bez náhražek); dobrá pověst, doporučení, recenze, vlastní zkušenosti; oblast výroby (český výrobek, nikoli asijský); značkové; spotřeba energie; čerstvost, datum výroby/spotřeby; zdravotně nezávadné (respondenti opět vybírali 3 možnosti).

V jiné otázce, která se ptala na totéž a sice jaký by měl být kvalitní výrobek, mohli respondenti označit libovolný počet odpovědí. Zde už je kvalita spojována s kvalitou materiálu  (93 %), funkčností (86 %), měl by být bez vad a chyb (85 %), měl by mít odpovídající vzhled (67 %), ale je zde rovněž požadavek na to, že by měl být lokální výroby tedy český (51 %) a měl by být označen značkou kvality (50 %). Naopak není nutné, aby byl tzv. značkový (25 %)

Kvalitu poznám z popisu

Na praktickou otázku „podle čeho rozeznáváte přímo v obchodě, že jde o kvalitní výrobek?“ (neomezený počet odpovědí z předložené nabídky) se dotázaní jednoznačně odvolávali na složení materiálu tedy popis výrobku (73 %). Z toho vyplývá, že spotřebitelé čtou obaly výrobků. Dále lidé kvalitu výrobku určují podle vzhledu výrobku (59 %), země původu (55 %), ceny výrobku (47 %) a značky výrobku (42 %). Naopak značka garantující kvalitu byly spíše doplňkovou informací (29 %).

České rovná se kvalitní

Tři čtvrtiny dotázaných ve výzkumu tvrdí, že při koupi dává přednost českým výrobkům. I když si čtyři z deseti lidí (41 %) myslí, že české výrobky jsou stejné jako ty zahraniční, stejný počet lidí (41 %) si myslí, že české výrobky jsou kvalitnější, dále také dostupnější (23 %), levnější (11 %), lépe vypadají (10 %), a každý čtvrtý pak uvádí ještě jiné rozdíly (jsou důvěryhodnější, dražší apod.)

Spotřebitelé v tom mají hokej

Baterie otázek se českých značek kvality sdružených v projektu Česká kvalita. Ten jako celek zná necelá polovina (44 %) dotázaných. Z předložených značek spadajících do projektu Česká kvalita má nejvyšší (podpořenou) znalost označení Czech Made (65 %), Ekologicky šetrný výrobek/služba (61 %) a Pečeť jakosti (60 %). Znalost ostatních značek je již však výrazně nižší: Práce postižených (46 %), Bezpečná kvalitní hračka (37 %), Česká kvalita – nábytek (30 %), Bezpečné hračky (28 %), Žirafa – bota pro Vaše dítě (26 %), APEK certifikovaný obchod (19 %) a nejméně známé jsou pak značky ESC, QZ – zaručená kvalita, Osvědčeno pro stavbu, Hřiště – sportoviště – tělocvična – ověřený provoz, Q21 – prodejna 21. století a SZUTest – Product tested.

Podpořenou znalost však předcházelo dotazování na spontánní znalost a zde většina těch, kteří si mysleli, že znají nějakou ze značek z rodiny Česká kvalita (33 %), uváděla značku Klasa, která však do programu Česká kvalita nepatří.

(Další informace lze nalézt na www.amsp.cz, sekce „Nepřehlédněte“)

 

kvalita